Funguje propolis? Co o něm říkají důkazy

Propolis, lidově včelí tmel, se prodává jako přírodní pomoc na imunitu, afty, opary i hojení. Otázka je, co z toho potvrzují studie. Obraz je smíšený: u ústního zdraví je dat nejvíc, ale jejich jistota je nízká, u „posílení imunity“ je důkazu málo a navíc jde o jeden z častějších alergenů mezi doplňky. Níže to rozebíráme a říkáme i to, kde opora chybí.

Co je propolis?

Propolis je pryskyřičná látka, kterou včely vyrábějí ze smůly rostlin, vosku a vlastních sekretů a používají ji k tmelení a ochraně úlu. Obsahuje směs flavonoidů a dalších rostlinných látek, jejíž přesné složení se liší podle lokality, ročního období i druhu rostlin. Právě tahle proměnlivost je u propolisu zásadní: dva produkty se stejným názvem mohou mít odlišné složení i sílu.

Z toho plyne i hlavní úskalí důkazů. Studie testují různé extrakty v různých koncentracích, takže výsledky nejdou snadno sčítat ani přenášet na konkrétní produkt z obchodu.

Na co funguje a na co ne?

• Ústní zdraví: afty a opary, lokálně (smíšený). Nejvíc klinických dat. Přehledy u aftů i oparů naznačují kratší hojení a menší bolest, jistota důkazu je ale podle autorů velmi nízká.
• Infekce horních cest dýchacích a imunita (slabý). Pár randomizovaných studií se sprejem hlásí zmírnění příznaků nachlazení, studií je málo a pro běžné „posílení imunity“ kvalitní důkaz chybí.
• Antimikrobiální a antioxidační účinek (slabý). V laboratoři výrazný, u člověka podstatně slabší a nejistý. Mechanismus není totéž co prokázaný účinek.
• Hojení ran a sliznic (slabý). Menší studie naznačují podporu hojení, dat je ale málo a jsou různorodá.

Jak propolis dávkovat?

• Bez autoritativní „účinné dávky“. EFSA žádné tvrzení neschválila a přípravky se liší koncentrací i složením.
• Forma podle účelu. Na afty a opary se ve studiích používala lokální aplikace (spreje, gely, kloktadla), na horní cesty dýchací nejčastěji ústní spreje.
• Obsah na obalu berte s rezervou. Sílu a složení nelze u většiny produktů spolehlivě porovnat, údaje výrobců se liší.

Bezpečnost a rizika

Hlavní riziko propolisu není toxicita, ale alergie. Je to častý kontaktní alergen a potentní senzibilizátor; popsané jsou kožní i slizniční reakce, ve vzácných případech i závažné stavy, které si vyžádaly ošetření. Nejvíc opatrnosti patří lidem alergickým na včelí produkty a pyl a lidem s alergickou predispozicí; ti by se propolisu měli raději vyhnout. Při prvním použití je rozumné začít opatrně a reakci sledovat. V těhotenství, při kojení, u dětí, u jiných onemocnění a při užívání léků zařazení konzultujte s lékařem nebo lékárníkem.

Co říká EFSA a autority?

Propolis nemá žádné EFSA-schválené zdravotní tvrzení. Jako rostlinná (botanická) látka spadá do skupiny tvrzení, která zůstávají nedořešená, takže o žádném potvrzeném přínosu z pohledu evropské regulace mluvit nelze. Klinická data přitom existují hlavně u ústního zdraví, kde přehledy naznačují přínos, ale s velmi nízkou jistotou. Proto Nutrimetr hodnotí propolis jako smíšený: u aftů a oparů má dílčí oporu, u „imunity“ z reklamy je důkazu málo a u všeho je namístě počítat s rizikem alergie.