Funguje ginkgo biloba? Co o něm říkají důkazy

Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný) patří mezi nejprodávanější „bylinky na paměť“. Marketing slibuje lepší soustředění, prokrvení mozku i ochranu před zapomínáním. Když ale tato tvrzení porovnáme s tím, co ukazují kvalitní studie, většina z nich nemá pevnou oporu. Ginkgo je dobrý příklad doplňku, kde je rozdíl mezi tím, proč ho lidé kupují, a tím, co data doopravdy dokládají. Níže shrnujeme, na co je důkaz slabý, kde je aspoň nějaký signál a proč je u ginkga důležitá bezpečnost.

Co je ginkgo biloba?

Ginkgo je výtažek z listů prastarého stromu jinanu dvoulaločného. Doplňky obvykle obsahují standardizovaný listový extrakt (často značený jako EGb 761) s definovaným obsahem účinných látek. Tradičně se spojuje s „prokrvením mozku“ a podporou paměti, právě tady ale naráží na nesoulad mezi sliby a důkazy.

Důležité je rozlišení: pracuje se s listovým extraktem, nikoli se surovými plody nebo semeny, které jsou toxické. To, že je přípravek koncentrovaný nebo „standardizovaný“, samo o sobě nezaručuje doložený přínos.

Na co funguje a na co ne?

Síla důkazu se mezi jednotlivými užitími liší, celkově je ale spíš nízká.

• Paměť a soustředění u zdravých lidí (slabý). Tohle je hlavní důvod, proč lidé ginkgo berou, a zároveň nejhůř podložený. Velké a dlouhodobé studie u starších osob (například studie GEM) neukázaly, že by ginkgo zlepšovalo paměť nebo bránilo úbytku poznávacích funkcí.
• Demence a mírná kognitivní porucha (smíšený). U demence existuje možný malý krátkodobý přínos standardizovaného extraktu, výsledky přehledů jsou ale nekonzistentní a nespolehlivé. U mírné kognitivní poruchy jasný přínos chybí. Nejde o léčbu nemoci.
• Tinnitus, ušní šelest (slabý). Přehledy nezjistily spolehlivý přínos oproti placebu, pokud je tinnitus hlavním problémem.
• Prokrvení a studené končetiny (slabý). U onemocnění tepen dolních končetin je efekt na docházkovou vzdálenost malý a nejistý.

Jak ginkgo dávkovat?

• Standardizovaný listový extrakt. Doplňky obvykle obsahují extrakt typu EGb 761, nejčastěji kolem 120 až 240 mg denně rozděleně do více dávek.
• Efekt nenastupuje hned. Pokud se přínos vůbec dostaví, hodnotí se v řádu týdnů, ne hodin.
• Nikdy surové plody ani semena. Ta jsou toxická; pracuje se výhradně s listovým extraktem.
• Bez autoritativní „účinné dávky“. Protože EFSA žádné tvrzení neschválila, dávkování se řídí údaji výrobce a mezi přípravky kolísá.

Bezpečnost a rizika

U ginkga je nejdůležitější otázkou vliv na srážlivost krve. Ginkgo může brzdit shlukování krevních destiček, takže zvyšuje pozornost u lidí, kteří užívají léky na ředění krve nebo protisrážlivé léky (warfarin, kyselina acetylsalicylová a další), a u poruch krvácivosti. Před plánovanou operací se obvykle doporučuje vysadit ho zhruba dva týdny předem, aby se snížilo riziko krvácení.

Méně často se objevují bolesti hlavy, závratě nebo trávicí potíže. Vzácně bývá zmiňováno snížení prahu pro záchvaty, proto je namístě opatrnost při epilepsii. V těhotenství a při kojení se ginkgo nedoporučuje. Při užívání jakýchkoli léků nebo při zdravotních potížích zařazení vždy konzultujte s lékařem nebo lékárníkem. Ginkgo je doplněk stravy, ne náhrada léčby ani prostředek k léčbě nemoci.

Co říká EFSA a autority?

Ginkgo nemá žádné EFSA-schválené zdravotní tvrzení. Tvrzení o rostlinných látkách tohoto typu jsou v EU vedena jako „on-hold“: byla podána, ale dosud nebyla autoritou vyhodnocena. Smí se v některých zemích používat, právně jsou ale nestabilní a mohou být kdykoli odmítnuta. Není to tedy potvrzení účinku, spíš nedořešený stav.

Z pohledu důkazů to dobře sedí s tím, co ukazují přehledy studií: u zdravých lidí přínos pro paměť doložený není a u demence je signál malý a nekonzistentní. Proto Nutrimetr hodnotí nejčastější užití ginkga jako slabě podložená. Pokud ho chcete vyzkoušet, je to vaše volba, ale očekávat od něj spolehlivé zlepšení paměti není na místě a kvůli vlivu na srážlivost krve se vyplatí myslet na bezpečnost.