Funguje rutin? Co o něm říkají důkazy

Rutin, někdy uváděný jako rutosid nebo „vitamin P“, se prodává hlavně na žíly, otoky nohou a takzvané křehké cévy. Otázka je, co z toho potvrzují studie. Obraz není jednoznačný: nejlepší data má u chronické žilní nedostatečnosti, jenže obvykle pro polosyntetické deriváty, ne pro samotný rutin z lékárenského doplňku. Tvrzení o antioxidační ochraně cév zase EFSA neuznala. Níže to rozebíráme.

Co je rutin?

Rutin je flavonoid, tedy rostlinné barvivo příbuzné kvercetinu. Přirozeně se vyskytuje v pohance, jablkách, citrusech, čaji nebo bezu. V těle si ho sami nevyrábíme, přijímáme ho z potravy.

Důležitý je jeden rozdíl, který se v marketingu obvykle stírá. Klinické studie u žil často nepracovaly s čistým rutinem, ale s jeho polosyntetickými deriváty, oxerutiny (hydroxyethylrutosidy), které se prodávají jako léčivý přípravek Venoruton. Posuzovat běžný rutinový doplněk podle dat o oxerutinech je proto zavádějící.

Na co funguje a na co ne?

• Chronická žilní nedostatečnost (smíšený). Nejvíc dat, ale většinou pro oxerutiny, ne pro čistý rutin. Přehledy randomizovaných studií popisují zmírnění otoku a subjektivních potíží, autoři ale zdůrazňují velkou rozdílnost mezi studiemi a potřebu kvalitnějších prací.
• Hemoroidy (slabý). Flavonoidy se zkoušejí, obvykle v kombinovaných přípravcích, takže roli samotného rutinu nelze oddělit.
• Křehké cévy a antioxidant (slabý). V laboratoři rutin vychytává volné radikály, tvrzení o ochraně cév, DNA a tuků před oxidací ale EFSA označila za nedoložená.

Jak rutin dávkovat?

• Bez autoritativní „účinné dávky“. EFSA žádné tvrzení neschválila, takže oficiálně doložená dávka neexistuje.
• Pozor na zdroj dat. Studie u žilní nedostatečnosti používaly oxerutiny v řádu stovek miligramů až přibližně gramu denně. Tato čísla platí pro deriváty, ne nutně pro čistý rutin.
• Z jídla běžně. Rutin přijímáte i z pohanky, jablek nebo čaje, aniž byste sahali po doplňku.

Bezpečnost a rizika

Rutin z potravy i běžných doplňků bývá u zdravých dospělých dobře snášen; popisují se hlavně mírné zažívací potíže, bolest hlavy nebo kožní reakce. Bezpečnost dlouhodobého užívání vysokých dávek ale není dobře prozkoumaná. Flavonoidy mohou teoreticky ovlivňovat krevní srážlivost, takže při užívání léků na ředění krve a před plánovaným zákrokem zařazení probrané s lékařem dává smysl. V těhotenství a při kojení se doplňkům s rutinem raději vyhněte. A hlavně: otoky nohou a žilní potíže patří k lékaři, doplněk je nenahrazuje.

Co říká EFSA a autority?

Rutin nemá žádné EFSA-schválené zdravotní tvrzení. EFSA v roce 2010 posuzovala tvrzení o zlepšení rozšiřování cév závislého na endotelu a o ochraně DNA, bílkovin a tuků před oxidačním poškozením a nepovažovala je za dostatečně doložená. Zároveň je nejlepší dostupný signál u žilní nedostatečnosti vázaný na polosyntetické oxerutiny, ne na samotný rutin, a i tam je nejednotný. Proto Nutrimetr hodnotí rutin jako smíšený: u žilních potíží může mít dílčí roli (spíš ve formě derivátů), jako antioxidant nebo „posílení cév“ z reklamy ale oporu nemá.