Funguje vitamín K2? Co o něm říkají důkazy

Vitamín K2 (menachinon) bývá spojován se zdravím kostí a cév a často se prodává v kombinaci s vitamínem D. Část tvrzení stojí na schválených EFSA-tvrzeních, jiná předbíhají to, co klinická data spolehlivě ukazují. Zásadní je u něj jedna bezpečnostní výjimka: interakce s léky na ředění krve. Níže shrnujeme, na co důkazy stačí, jak ho dávkovat a kdy je na místě opatrnost.

Jak vitamín K funguje?

Vitamín K je v tucích rozpustný vitamín, který tělo potřebuje k aktivaci některých bílkovin. Nejznámější je jeho role ve srážlivosti krve: bez něj nedokáže krev správně koagulovat. Podílí se ale i na aktivaci osteokalcinu, bílkoviny spojené s ukládáním vápníku do kostí.

Existuje ve dvou hlavních podobách. Vitamín K1 (fylochinon) najdeme hlavně v listové zelenině, vitamín K2 (menachinon) vzniká fermentací a tvoří ho i střevní bakterie. V doplňcích se nejčastěji objevuje forma K2 jako MK-7, která má v těle delší poločas než K1. U člověka s pestrou stravou je příjem zpravidla dostatečný a klinicky zjevný nedostatek bývá u zdravých dospělých vzácný.

Na co funguje a na co ne?

Síla důkazu se mezi jednotlivými užitími liší, proto je dělíme zvlášť.

• Normální srážlivost krve (slibný důkaz). Vitamín K má pro tuto roli EFSA-schválené tvrzení. Jde o jeho nejlépe doloženou, základní funkci.
• Udržení normálního stavu kostí (slibný). Pro kosti má vitamín K také schválené tvrzení a K2 se často kombinuje s vitamínem D. Souvislost s aktivací osteokalcinu je biologicky podložená.
• Kardiovaskulární zdraví a kalcifikace cév (smíšený). Hypotéza, že K2 pomáhá udržet vápník v kostech a ne v cévách, je věrohodná, ale klinické výsledky jsou nejednotné. EFSA tvrzení pro funkci srdce a cév u vitamínu K neschválila, protože důkaz nepovažovala za dostatečný.
• Plošné užívání u dobře živené populace (slabý). Pokud člověk přijímá dost vitamínu K z jídla, doplnění „pro jistotu“ nepřináší doložený přínos.

Jak vitamín K dávkovat?

• Kolem 70 až 90 µg denně se nejčastěji uvádí jako orientační příjem pro dospělé (mikrogramů, ne miligramů).
• Forma K1, nebo K2. K1 (fylochinon) převažuje v listové zelenině, K2 (menachinon, hlavně MK-7) má v těle delší poločas. Pro běžné doplnění není mezi nimi nutné dělat vědu.
• Berte s jídlem obsahujícím tuk. Vitamín K je rozpustný v tucích, s tukem se vstřebává lépe.
• Doplněk nenahrazuje pestrou stravu, listová zelenina je vydatným zdrojem vitamínu K.

Bezpečnost a rizika

U zdravých dospělých bývá vitamín K z potravy i z doplňků dobře snášený a horní bezpečný limit pro něj EFSA nestanovila, protože toxicita z běžného příjmu nebyla popsána.

Jednu výjimku je ale nutné zdůraznit. Vitamín K přímo zasahuje do účinku léků na ředění krve ze skupiny antagonistů vitamínu K, kam patří warfarin. Tyto léky fungují právě tím, že působení vitamínu K tlumí, takže jeho doplnění nebo kolísání příjmu jejich nastavení rozhází a může snížit ochranu před sraženinami. Studie ukazují, že hodnoty může ovlivnit i poměrně malá dávka. Pokud takové léky užíváte, doplňky vitamínu K neberte bez vědomí lékaře a o jakékoli změně příjmu ho informujte. Opatrnost je na místě i v těhotenství, při kojení a u onemocnění jater nebo žlučových cest, kde se vstřebávání mění. Vitamín K je doplněk stravy, ne náhrada vyvážené stravy ani prostředek k léčbě nemoci.

Co říká EFSA a autority?

Vitamín K patří mezi vitamíny s EFSA-schválenými zdravotními tvrzeními. Povolené formulace zní, že vitamín K přispívá k normální srážlivosti krve a k udržení normálního stavu kostí. Tato tvrzení popisují jeho roli v normálním fungování těla a nemíří na léčbu žádné nemoci.

Důležité je vědět, co schváleno nebylo. Tvrzení pro funkci srdce a cév EFSA u vitamínu K nepodpořila, protože předložený důkaz nepovažovala za dostatečný. Proto Nutrimetr hodnotí srážlivost a kosti jako slibné, zatímco kardiovaskulární přínos a prevenci kalcifikace cév jako smíšený, kde je zatím předčasné dělat silné závěry. U doplňků K2 navíc platí, že jejich hlavní rizikový bod není toxicita, ale interakce s léky na ředění krve.